Směšné hračky pro bohaté

Když jsem byl malý, vždycky jsem chtěl hodinky s vodotryskem a svítící boty. Svítící boty, takové ty, co po šlápnutí na patu začly blikat všemi možnými barvami, jsem dostal ke svým jedenáctým narozeninám. O hodinkách s vodotryskem jsem si však mohl vždycky nechat jen zdát, protože mi bylo stále otloukáno o hlavu, že: ,,Takové nesmysly už si nemůžeme dovolit. Blikající boty budiž, ale hodinky s vodotryskem to už je moc!“

A tak mi nezbývalo, než o hodinkách s vodotryskem přemýšlet a snít si, jaké by to bylo je mít. Časem jsem z hraček vyrostl a na hodinky zapomněl. Ovšem do nedávna. Když jsem se jednou vracel z nákupu, všiml jsem si v jedné výloze hodinek, které stály asi dvěstě padesát tři tisíc – prostě čtvrt miliónu. To už jsem věděl, že hodinky s vodotryskem jsou naprostá zhovadilost a že peníze se dají utratit i za jiné a mnohem užitečnější a lepší věci. Jen jsem tedy nad cenou zakroutil hlavou a šel dál. Myšlenka na hodinky se mi ale stále vracela a já začal přemýšlet o tom, jaké absurdní, drahé a směšné věci si bohatí lidé kupují.

Ne, že bych byl v tomhle nějak sběhlý a vyznal se, ale známý pracuje v jednom z prestižních pražských hotelů a když mi občas říká, jaké zbytečnosti vídá u některých celebrit, jde z toho hlava kolem. Například Michel Novská, ta si při poslední návštěve hotelu nechala recepční službou objednat robotického pejska – napodobeninu skutečného za necelý milion, jen aby se o skutečného psa nemusela starat. Další zajímavou hračkou, která prošla naší recepcí, byl smartphone, stylizovaný do období středověku a to včetně grafiky telefonu, tapet a rozložení jednotlivých prvků a vydávající zvuky řinčení mečů při každé příchozí zprávě.

Někdy si říkám, co se to s těmi lidmi a celou dnešní společností děje, když někteří dokáží utratit tolik peněz za tyhle všemožně hloupé rádoby hračky…